Jesenský rak

Tak mě kamarád Viktor Vrbovský (www.magickahlubina.cz) vytáhl na tři dny z domu, projeli jsme pár vyhlášených českých potápěčských lokalit, ale vrcholem našeho výletu bylo podvodní fotografické klání Jesenský Rak. Soutěž je to velmi zajímavá, přijedete na místo, kde poprvé tápete, nevíte do čeho jít. Možnosti jsou jen dvě, zatopený lom, kde byla viditelnost v pozdním létě do 2m a pak říčka Kamenice. Viktor slovy diktátora rozhodl, že jdeme určitě do řeky. Na samotné focení máte omezený a poměrně krátký čas, fotí se od 10:00-12:00 a pak do 15:00 musíte odevzdat 3 výsledky vašeho počínání. Osobně takové rychlé focení moc nemusím, raději si to pod vodou užívám, navíc když kolem vás pobíhá, jak střela nervózní kamarád 🙂. Focení mě totálně nešlo a hlavně ze začátku moc nebavilo. Neměl jsem žádnou představu, co budu fotit. Prošnorchloval jsem pár desítek metrů řekou a obhlídl, co by se dalo cvaknout, v našem úseku byli lipani, střevle a pstruzi. Chtěl jsem se zaměřit na lipánky, ale na nejlepším místečku už ležel Viktor a vesele cvakal. A tak jsem chodil s širokáčem od splávku ke splávku a pokoušel se o nějaké to krajinářské umění. Nešťastný z takového počínání jsem vylezl z vody a řekl jsem si, že bude nejlepší když, budu svůj, šáhl jsem v autě do brašny a vytáhl můj nejmilejší Tamroňácký objektiv. Mezitím Viktor přezbrojil na makro a já si mohl v klídku lehnout mezi kupodivu spolupracující lipánky. Vtom mě focení začalo vcelku bavit, rybky chodily skoro na dotek a já je mohl relativně v klidu pozorovat a fotit. Po chvilce štěstí se voda najednou prudce zakalila. Mrknu vedle sebe a vidím, jak nějaký přející kolega stojí vedle mě a mává naschvál v sedimentu ploutvemi. Vynořím se a ptám se, co se děje, proč mě to kalíš? Odpověď byla překvapující, ty už jsi tady dlouho a toto je nejlepší místo, už mě tam pusť. I tak vám může někdo znepříjemnit fotografický pobyt pod vodou. Nerad se peru a žduchám, navíc čas k focení už vypršel. Vyjdu z vody klepu na opodál fotícího Vikouše, kterému se evidentně z vody moc nechce. Na souši si jako vždy sdělujeme podvodní zážitky, oba máme smíšené dojmy a shodujeme se, že to zrovna moc fotografický orgasmus nebyl. Po příjezdu na základnu hekticky vybírám a upravuji tři snímky, chvílema se dívám přes rameno kolegovi Honzovi Kepičovi, který byl v lomu a parádně se mu povedlo vyfoti štiku. Při seznamování s jeho kolegou jsem mu nechtěně vylil sklenku vína na noťas, naštěstí všechno po vysušení fungovalo tak jak má. Jako vždy s pokorou, bez jakýchkoli ambic odevzdávám fotky a jdu odpočívat a klábosit. Zázemí a obzvláště pohoštění na festivalu je na suprové úrovni, ale nejvíce vám dají rozpravy a konzultace s ostatními kolegy. Jsem rád, že jsem tak dalekou cestu absolvoval a mohl se seznámit a pokecat se spoustou zajímavých lidí, kteří mají podobný nebo stejný koníček.

Výsledky:

Grand Prix – Rostislav Štefánek

1. místo Alena Voráčková

2. místo Milan Benc

3. místo Veronika Matějková

Všechny soutěžní fotografie: http://lomjesenny.cz/c/rak/2016/soutezni/index.html